Přijímání žáků

• Minimálně 14 dní před vyhlášením přijímacího řízení bude možné podat elektronickou přihlášku do ZUŠ a zarezervovat si čas zápisu dítěte.
• Povinnost podat přihlášku se také týká i dětí, které již navštěvují přípravný ročník daného předmětu.
• Hlásí-li se uchazeč na více oborů či předmětů, podá na každý obor či předmět novou přihlášku.
• V den konání zkoušek vykoná uchazeč v rámci přijímacího řízení krátkou talentovou zkoušku.
• Do přípravného studia (PS) jsou přijímáni uchazeči, kteří prokáží předpoklady ke vzdělávání.
• Do základního studia I. a II. stupně a studia pro dospělé jsou přijímáni uchazeči na základě úspěšného vykonání talentové zkoušky

• přihlášku najdete na ZDE
• vyberte z nabízených termínů zápisu
• vyplňte povinné údaje
• vyberte požadované studijní zaměření a stiskněte „Odeslat přihlášku“
• přihlášku NETISKNĚTE!

• Ve Vámi vybraném termínu zápisu přiďte k talentové zkoušce.
• Případně s ohledem na epidemiologickou situaci je rezervovaný čas vyhrazen vždy pouze pro jednoho uchazeče a jeho zákonného zástupce.
• Na místě podepíšete námi vytištěnou přihlášku a bude provedena krátká talentová zkouška či přijímací pohovor.
• Prostudujte si naše hodnotící kritéria.

• Stav přijetí či nepřijetí dítěte do ZUŠ se uchazeči zobrazí v elektronické přihlášce (email) a výsledky budou zveřejněné do 14 dnů na webových stránkách ZUŠ Nehvizdy.
• Nepřijatí uchazeči budou na žádost vyrozuměni písemně.
• Seznam přijatých uchazečů bude anonymní – uchazeči budou uvedeny pod registračními čísly, které jste obdrželi v e-mailu (ID žáka)

Ano, počet přijatých žáků je omezena celkovou kapacitou školy, možnostmi jednotlivých tříd a naplnění skupinových oborů. Kapacita školy, která je dána zřizovací listinou školy, nesmí být v žádném případě překročena.

Uchazeči jsou o výsledcích přijímacího řízení informováni interaktivním systémem. Na základě vyplnění přihlášky bylo uchazeči na uvedený e-mail  zasláno potvrzení o přijetí přihlášky. V těle emailu je odkaz „Rozhodnutí o přijetí naleznete zde„. Kliknutím na odkaz uchazeč zjistí stav přijetí. Zpravidla trvá vyhodnocení talentových zkoušek do 14 dnů, avšak okolnosti tomu přiměřené mohou vyhodnocení prodloužit. Jelikož kapacita školy nesmí být překročena, je nutné nejprve stanovit přesný počet žáků.

V případě, že byla talentová zkouška vykonána úspěšně, ale uchazeč nebyl přijat z kapacitních důvodů, je možné, že se místo ještě uvolní po začátku školního roku. Úspěšní uchazeči, kteří se nedostali do studia z kapacitních důvodů, jsou zařazeni mezi náhradníky a jsou kontaktováni v případě uvolnění kapacity v průběhu měsíce září.

Nemusí. Je však vždy lepší, pokud má dítě představu, jaký hudební nástroj by se mu líbil.  Je ale dobré mít v záloze více možností. O některé nástroje je velký zájem, a není tak v možné zařadit do studia všechny uchazeče, byť třeba i při úspěšné talentové zkoušce.  V případě, že nebude dítě pro žádný hudební nástroj rozhodnuto a talentovou zkouškou projde úspěšně, bude mu následně nabídnut některý z volných nástrojů.

O přijetí žáka ke studiu rozhoduje na základě doporučení přijímací komise a výsledku talentové zkoušky ředitel školy.

Hudební nauka je nedílná součást základního uměleckého vzdělávání a jedná se o systematické a ucelené vzdělávání, ne jen hru na zvolený nástroj. Proto každý žák v HUDEBNÍM oboru musí projít pětiletým vzdělávacím procesem.

Jde o typ škol, které mají Rámcový vzdělávací program, tedy státní zakázku na kvalitu a úroveň vzdělávání (volnočasové aktivity a zájmové vzdělávání tyto státní parametry nemají).

Není tomu tak. Pouze základní školy (devítiletá školní docházka) mají režim „povinné školní docházky“. Do všech ostatních typů škol, středních a vysokých, chodí děti také ze zájmu a ve „svém volném čase“ a nikdo je k tomu nenutí. To ale přece neznamená, že např. střední škola je proto pokládána za „volnočasovou aktivitu“ (jak od rodičů často můžeme slyšet na ZUŠ).

Charakteristickým prvkem vzdělávání na ZUŠ je systematická a dlouhodobá činnost, která je prováděna v rámci odborně stanovených kritérií v Rámcovém vzdělávacím programu. Jedná se o státem nastavené komplexní studium, poskytující základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech, které jsou obsahově propojeny se studiem v dalších vyšších školách uměleckého nebo pedagogického zaměření. Přesto, že „de iure“ stupeň vzdělání ZUŠ neposkytují, „de facto“ poskytováno je, protože největší část žáků přijímaných na konzervatoře nebo střední a vyšší odborné školy s uměleckým zaměřením jsou žáci, kteří absolvovali vzdělávání na ZUŠ. Nedůležitější ovšem je, že forma studia má charakter systematického a vytrvalého studia a ten posiluje u žáků vlastnosti, které zájmové vzdělávání (občasné kroužky nebo kurzy) nemůže poskytnout a není ani smyslem, aby je poskytovalo.

Důvod, proč jsou ZUŠ, jazykové školy a zájmové vzdělávání v tomto paragrafu zmíněny společně je ten, že všichni tři neposkytují stupeň vzdělání (závěrečné vysvědčení a výstup z těchto škol logicky nemůže být závaznou podmínkou pro přijetí dětí na střední a vyšší školy např. uměleckého typu). Název tohoto § tak jasně odděluje základní umělecké vzdělávání a jiné typy vzdělávání např. zájmového charakteru.U základního uměleckého vzdělávání a jazykového vzdělávání se ovšem jedná o vzdělávání, které je prováděno ve školách na rozdíl od zájmového vzdělávání, které je prováděno ve školských zařízeních. V důvodové zprávě k návrhu zákona je rozdíl mezi vzděláváním v ZUŠ a zájmovým vzděláváním jasně vyjádřen:

„Vzdělávání v základních uměleckých školách je důležitou součástí celého systému vzdělávání. Návrh tohoto ustanovení vychází ze současného stavu, základním uměleckým školám zůstává status školy, absolventi po dokončení základního uměleckého vzdělávání dosáhnou základů vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech. I když se nejedná o stupeň vzdělání, je dosažení základů vzdělání v uměleckých oborech důležitou přípravou pro další studium absolventů například v konzervatořích.“

O zájmovém vzdělávání naopak hovoří důvodová zpráva následovně:

„Školská zařízení pro zájmové vzdělávání nabízejí všem mladým lidem alternativní nabídku aktivního a společensky užitečného vyplnění volného času.“ 

Zájmové vzdělávání nebo lépe zájmové činnosti se provádějí ve školských zařízeních (ne ve školách) a zabývají se společenskými, tělovýchovnými a esteticko-uměleckými aktivitami. Nejčastěji mají formu příležitostné rekreační nebo relaxační činnosti, která má povahu ušlechtilé zábavy a je hodnotnou náplní trávení volného času dětí a mládeže. Plní tím také sociálně preventivní funkci proti rizikům spojených s dětskou kriminalitou, která mimo jiné vzniká také tím, že se děti ve volném čase nudí. Zájmové vzdělávání nemusí mít podobu progresivně vzdělávacího charakteru. Tím, že není koncipováno do tematických celků v časových rámcích a není prováděno prověřování dosaženého stupně na sebe navazujících znalostí a dovedností, je odlišnost s typem vzdělávání na ZUŠ naprosto patrná. V zájmovém vzdělávání jde zkrátka o to, aby si žák co v nejkratší době osahal co největší množství nejrůznější činnosti (včetně umělecké) a pak se některé z nich věnoval po dobu, pokud ho tato činnost bude „zajímat“.